I. HLEDÁNÍ BOHA - 2. Odporuje věda víře v Boha?
Pokud si myslíte, že vědci prokázali, že Bůh neexistuje, tak Vás musím zklamat. Nic takového se nestalo a ani se nikdy nestane. Podstatou vědy je totiž zkoumání toho, co lze vidět, slyšet, cítit, čeho se lze dotknout, co lze změřit, zvážit atd., jinými slovy zkoumání hmotného světa a procesů v něm probíhajících. Jakýkoliv vědecký důkaz, který má prokázat neexistenci Boha, má hodnotu asi jako svědectví sovětského kosmonauta Jurije Gagarina, že Boha tam nahoře nikde neviděl. Tedy nulovou hodnotu. Bůh je totiž duch. Nelze jej vidět, změřit nebo zvážit atd. To co dělají mnozí vědci je, že vědecké důkazy používají na podporu své víry, nikoliv vědy, že Bůh neexistuje. Tuto svou víru pak suverénně servírují společnosti jako hotovou věc, jako něco, co je nezvratně prokázáno. Ti, co nepřijímají víru těchto “vědců” o neexistenci Boha, jsou nahlížení jako osoby méně inteligentní a naivní. Nenechte se mystifikovat a manipulovat takovými vědci a vědou. Na druhou stranu, je pravdou, že věda nemůže vědeckými důkazy ani prokázat existenci Boha, a to ze stejných důvodů, jaké jsem uvedl výše. Proto i víra v Boha bude vždy vírou. Jednou jsem slyšel od jistého vědce podobné přirovnání: “Věda je jako automobil, který Vás doveze až k domu, ale do patra s ním nevyjedete.” K tomu potřebujete výtah, v našem případě víru. Od stejného vědce jsem slyšel, že k existenci vesmíru a člověka v něm je zapotřebí takové množství konstant (neměnných veličin), které musí současně existovat, že pravděpodobnost samovolného vzniku vesmíru slepou náhodou je stejně vysoká asi jako pravděpodobnost, že se dítě se zavázanýma očima dokáže pokaždé trefit šípem do středu vzdáleného terče. Tedy nulová pravděpodobnost. Věda může dovést člověka pouze do určitého místa. Dále lze pokračovat pouze vírou, buďto vírou, že Bůh existuje nebo vírou, že Bůh neexistuje. Několik příkladů: 1) V přírodě lze pozorovat, že hmota netrvá věčně, ale podléhá rozpadu. Nikde v přírodě a ani ve vesmíru přitom nelze pozorovat mechanismus, kdy něco vznikne z ničeho. Odkud se ale vzala první hmota? Máme dvě možnosti. Můžeme věřit tomu, že slepou náhodou samovolně vznikla z ničeho nebo můžeme věřit, že ji záměrně stvořil inteligentní Bůh, který je Pánem nad hmotou a dal ji řád a zákony. Která víra je rozumnější? 2) Nikde v přírodě nelze pozorovat mechanismus, že by život samovolně vznikl z neživé hmoty. Život pochází zase jen z dřívějšího života. Odkud se ale vzal první život na zemi? Máme dvě možnosti. Můžeme věřit tomu, že slepou náhodou samovolně vznikl z neživé hmoty nebo můžeme věřit, že jej záměrně stvořil živý inteligentní Bůh, který mu dal řád a zákony. Která víra je rozumnější? 3) Nikde v přírodě nelze pozorovat mechanismus makroevoluce, t.j. že by se jeden rostlinný nebo živočišný druh vyvinul z jiného druhu. Rostliny, zvířata i lidé se množí každý podle svého druhu. Odkud se ale vzaly všechny druhy rostlin, zvířat a lidé na zemi? Máme dvě možnosti. Můžeme věřit tomu, že se slepou náhodou samovolně vyvinuly makroevolucí nebo můžeme věřit, že je záměrně stvořil inteligentní Bůh, který jim dal řád a zákony. Která víra je rozumnější? (Jediné, co lze v přírodě pozorovat jsou mechanismy “mikroevoluce” působící odlišnosti v rámci téhož druhu. Např. křížením lze získat různé rasy psů.) 4) Všude ve vesmíru platí princip příčiny a následku adekvátního příčině. I vesmír je následkem, který svědčí o tom, že jeho příčina je ještě větší, než samotný vesmír. Máme dvě možnosti. Můžeme věřit tomu, že příčinou vysoce zorganizovaného vesmíru je chaos (velký třesk) nebo můžeme věřit, že jej záměrně stvořil všemohoucí, inteligentní Bůh a dal mu řád a zákony. Podobně, člověk je následkem, který svědčí o tom, že jeho příčina je ještě větší, než je on sám. Máme dvě možnosti. Můžeme věřit tomu, že příčinou inteligentního člověka, který má svědomí, schopnost a potřebu věřit, milovat, odpouštět, touhu po věčnosti, dobru, spravedlnosti a poznání pravdy, a který má smysl pro krásu, je chaos (velký třesk) nebo můžeme věřit, že jej záměrně stvořil všemohoucí, inteligentní Bůh ke svému obrazu a dal mu řád a zákony. Která víra je rozumnější? Písmo praví: Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu.” (Římanům 1: 19-20 EB).